Pracovní dovolená?

Ano, tyto výjimky však nebudou ležet u moře, ani se potulovat po horách, nebo se válet někde v hotelu. Tito lidé většinou vlastní chalupu, nebo někde něco staví a tím pádem se rozhodnou, že dovolenou stráví čilou prací. Většinou to však není jejich rozhodnutí. Rozhodne ta za ně někdo jiný, asi manželka. Prostě musí jet na chalupu a tam třeba vymalovat, nebo naštípat dříví na zimu. Jsou lidé, kteří přes dovolenou malují doma, u sebe v bytě, nebo jedou někam na stavbu na fušku. Popřípadě jen proto, že to dluží známému, kamarádovi, nebo prostě jen tak. Jestli se tomuhle ještě dá říkat dovolená, to už nechám na čtenáři samotném.  

Je ovšem nutno v zájmu pravdy napsat, že kupříkladu dělání dřeva na zimu na chalupě někde v horách již dávno nemá v sobě tu poezii, ale také je pryč ta dřina. Všude již jsou cirkulárky a štípače, takže se s dřevem pouze manipuluje. Jistě, pokud ho máte deset tun, tak se nadřete taky. Ono se totiž musí vyhodit na stůl, a i od štípačky se musí někam nanosit. Kdo jej pak ještě pečlivě ukládá, ví, o čem je řeč.  

Proto je také v naších lesích, a chatách a chalupách neustálý kravál. Nikdo už neumí vzít do ruky srp, nebo kosu. Na vše se pouští elektrické přístroje a tím pádem se také dělá hluk. Dříve to bylo kapánek jiné. A tu se vrátím zpátky k dělání dřeva. 

Dnes vám přivezou hotové, malé již naštípané špalíky, které jen sklidíte a pak dáváte do kamen. Pokud ještě víte, co to kamna jsou. Za našich mladých let se přivezly zhruba dvoumetrové kusy kmene a starejte se. Jo páni, to byl dovolená. Protože za víkend se to stihnout nedalo. A tyto kusy kmenu se musely nahodit do kozy, což je takový držák toho obrovského kusu dřeva a tam pěkně ruční pilou nařezat na patřičné špalky. Ty pak ještě naštípat. Při té práci bolelo naprosto všechno, ale bylo ticho a kolem se táhla vůně pryskyřice, kterou jste měli naprosto všude. A přesto se někdo i na takovou pracovní dovolenou těšil.