Dina Štěrbová

Dina Štěrbová se narodila v roce 1940 v Bratislavě. Po gymnáziu absolvovala v letech 1958 – 1963 obor Specializované matematické analýzy Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Olomouci, kde ji posléze až do roku 1992 vyučovala. V roce 1964 se vdala. Jejím manželem se stal přírodovědec a ekolog Otakar Štěrba. Během společného života absolvovali řadu expedic, během kterých se seznamovali s těžkým životem v odlehlých koutech světa. Dině vášeň pro horolezectví zůstala a tak vyráží na další výpravy. Kde dosahuje vrcholy těch nejvyšších hor. O svých cestách později sepisuje knihy. Čo Oju, tyrkysová hora, Putování po kanadských řekách, Touhy a úděl. A v roce 2019 zatím poslední s názvem Tyrkysová hora. V nich se mohou její obdivovatelé dozvědět, co všechno je možné při cestě za svými sny zažít. A pro mnohé se její knihy stanou inspirací. V roce 2008 vzniká dokument, ve kterém nás Otakar Štěrba seznámí objektivem své kamery s krásným a drsným prostředím v blízkosti nejvyššího pohoří světa. Krajinou, která oběma manželům tolik učarovala.

Od roku 2006 Dina Štěrbová spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakistánském Karakorumu. Horská nemocnice v extrémních vysokohorských podmínkách tu od roku 2007 poskytuje zdravotnické služby místním občanů. Díky humanitární pomoci se podařilo zajistit její provoz a vybavit vším, co je potřebné. EKG, kyslíková jednotka, defibrilátor, ultrazvuk, chirurgické vybavení a diagnostické přístroje. Dokonce se podařilo i zdigitalizovat evidenci pacientů, vydaných léků či zdravotních výkonů. V roce 2010 přibyla na střeše budovy fotovoltaická elektrárna, která zajišťuje ohřev vody.

Dvě terénní vozidla slouží nejen jako záchranná služba, ale i k odvozu těžce nemocných pacientů do státní nemocnice. Tím ale humanitární pomoc nekončí. Opravy silnic, rekonstrukce mostů, vybavení traktorem a mlátičkou místní zemědělce. A odstranit tak dřinu nejen lidí, ale rovněž i zvířat. V roce 2018 se podařilo dokončit internát pro 35 žáků střední školy. A kapacitu školy základní rozšířit na 100 dětí. Velké poděkování patří za tuto nesmírnou pomoc vzácné ženě Dině Štěrbové a jejímu spolupracovníku Vítězslavu Dokoupilovi. Bez jejich nápadu by nikdy tento projekt nevznikl. A bez úsilí, které mu věnují, by nefungoval dodnes.