Čínská letadlová loď

Pojďme zpět v čase, aneb trocha historie nikoho nezabije.
Vůbec první letadlovou lodí byl britský křižník HMS Furious. Křižník, proto, že to původně tento druh plavidla byl, a na letadlovou loď se jen přestavěl. Pak se přestavovalo stále více a více. Další prvenství je sporné. První loď, která byla od počátku navržena jako letadlová, byla HMS Hermes, tedy prvenství jen návrhu? Jak známo, východní svět se s ničím nemaže, tak prvenství patří sem za letadlovku s názvem Hóšó.
V současnosti mají asi dvacet druhů těchto lodí USA a některé státy většinou po jedné či dvou.

Takže Čína s chce svou postavit také, ačkoli podle některých pramenů již jednu má.
První potíž je to, že jde o mimořádně náročnou a složitou stavbu. Taková loď musí být nutně hodně velká. I když bude bez přistávací a vzletové dráhy, tedy jen pro některé stroje. Míněny jsou vrtulníky a letadla s kolmým startem, například Hariery.
Je třeba si uvědomit, že toto plavidlo je vlastně takové menší letiště. Poveze munici, zbraně, zásoby a hlavně palivo. Také se zde někde musí stroje opravovat. Takže prostě velikost být musí.
Dalším problémem je pohon celé lodi. Takže se musí počítat také s uskladněním velkého množství paliva. V případě paliva jaderného je sice třeba méně místa, ale zato se pak vyžaduje více ochranných prvků. A stavba se také prodraží, a to ne o pár korun, ale o pořádný balík peněz.
Mimo techniku je třeba myslet i na lidi. Ti potřebují místo, kde by pracovali, ale také se stravovali, dodržovali hygienu, dostali lékařskou péči, a také se alespoň někdy bavili.

Závěrem tedy dlužno napsat, že stavba něčeho takového, jako je letadlová loď je skutečně extrémně náročná na vše, co se kolem takové stavby děje. Na lidi, ale hlavně na peníze. Bohužel, zase jde jen o potřeby armády, a ne prostých a obyčejných lidí. Což je převeliká škoda.